Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lipický kůň

9. 7. 2008

Lipický kůň

Ačkoli je bílý lipický kůň nerozlučně spojen se slavnou španělskou vysokou školou ve Vídni, chová se po celém území někdejší Rakousko-uherské říše. Koně pro školu se vychovávají v rakouském hřebčíně Piber u Štýrského Hradce, ale státní hřebčíny v Maďarsku, Rumunsku a Československu se také specializují na chov lipicána. Přirozeně, že jde o odlišné typy a malí piberští lipicáni rozhodně nejsou v převaze. V Maďarsku se např. chová větší, pohybový kůň jako skvělý kočárový. U nás se chová na Slovensku, zejména v podhůří a slouží jako kůň jezdecký, kočárový i pracovní.

Výška: Výška lipicána je mezi 15,1 a 16,2 pěsti (153,4 a 164,5 cm ).

Hlava: Hlava je pěkně utvářená a je na ní někdy patrný arabský vliv. Klabonos nebo poloklabonos je však dědictvím po španělských předcích.

Délka života: Lipický kůň dospívá pozdě, ale je pozoruhodně dlouhověký. Mnozí hřebci ze španělské školy pracovali dobře ještě ve věku dvaceti let.

Pět hřebců: Chov lipicánů je postaven na pěti základních liniích, založených těmito hřebci: Pluto (1765), bílý španělský kůň; černý Conversano(1767), neapolián; plavý kladrubák Favory (1779); bílý arab Siglavy (1810) a Maestoso (1819), kříženec španělského a neapolského koně. Potomci těchto hřebců se dosud udržují ve španělské škole a 14 z originálních 23 rodin žije v Piberu. U nás se v hřebčíně Topoľčianky uplatňují hřebci z linie Favory, conversano a Neapolitano, méně Pluto, Maestosoa Siglavy.

Obrazek

Obrazek



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

Portrét